Obchodní zákoník (513/1991 Sb.) je zákon v oblasti obchodního práva coby součásti soukromého práva. Obecným právním předpisem soukromého práva je občanský zákoník a obchodní zákoník představuje nejvýznamnější zvláštní předpis k občanskému zákoníku. Obchodní zákoník upravuje
postavení podnikatelů (např. otázky obchodní společnosti, firmy, jednání podnikatele)
obchodní závazkové vztahy (obchodní smlouvy, odpovědnost za škodu atd.)
některé jiné vztahy s podnikáním související (např. obchodní rejstřík)
postavení jiných osob než podnikatelů, pokud tak stanoví zákon (např. soukromoprávní nároky spotřebitelů při poškození nekalou soutěží)
Vztah k občanskému zákoníku je různý. Některé vztahy obchodní zákoník neupravuje (pak se použije Občanský zákoník výhradně, pokud tyto vztahy neupravuje zvláštní zákon), jiné upravuje jen částečně (pak se občanský zákoník použije částečně v neupravených částech) a jiné komplexně (pak se občanský zákoník nepoužije vůbec).
Struktura:
Obchodní zákoník se skládá ze čtyř částí:
Část první - Obecná ustanovení
(věcná a osobní působnost zákona, vymezení pojmů podnikání, podnikatel, podnik a obchodní jmění, organizační složka podniku, obchodní firma, jednání podnikatele - konkrétně zvláštní ustanovení k občanskému zákoníku, prokura, obchodní tajemství, podnikání zahraničních osob v ČR, obchodní rejstřík - čistě veřejnoprávní ustanovení, účetnictví podnikatelů - jen základ s odkazem na zvláštní normy, hospodářská soutěž s odkazem na zákon proti omezování hospodářské soutěže a s jednotlivými skutkovými podstatami nekalé soutěže)
Část druhá - Obchodní společnosti a družstvo
(obecná ustanovení o obchodních společnostech, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení)
Část třetí – Obchodní závazkové vztahy
(obecná ustanovení o obchodních závazkových vztazích, smluvní typy pro oblast obchodu a podnikání, zvláštní ustanovení pro obchodní závazkové vztahy v mezinárodním obchodu)
- Část čtvrtá -Ustanovení společná, přechosná a závěrečná
Aby se zabránilo katalogovým podvodům, schválil senát v roce 2010 novelu obchodního zákoníku. Podle této novely spadají katalogové podvody mezi nekalou soutěž. Podobná novela už byla schválena v Rakousku, kde přinesla dobré výsledky. Katalogový podvodem se označuje klamavá obchodní praktika, jejímž cílem je pro jednu stranu uzavření velmi nevýhodné smlouvy. Objednateli je většinou formou dopisu učiněna nabídka např. na inzerci zdarma nebo nízkou cenu, přičemž skutečné podmínky (platit vysokou cenu na mnoho let dopředu, obtížná vypověditelnost smlouvy) jsou uvedeny v dlouhém textu psaném drobným písmem. Objednatelé zpravidla až po určité době zjistí, že uzavřeli neúmyslně smlouvu pro ně krajně nevýhodnou.